Osobní zkušenost s Vodafonem; Přijdou vám nové RED tarify čisté, průhledné a bez "kliček" a "vychytávek"? Nenechte se mýlit!

Dnešní (resp. včerejší, 10.6.2013, v podvečer a pak noční hovor s infolinkou) zkušenost s Vodafonem mě donutila napsat jim na FB stránku "lehce obsáhlejší" a "mírně naštvaný" - ale pozor, v mezích slušnosti! - vzkaz, který jak předpokládám, bude buď ignorován, a nebo rovnou smazán, tak mě napadlo z toho rovnou udělat i post na blog.

Není to na pár řádků, protože já se obecně rád písemně projevuji, a když jsem naštvaný, tak to bývá o to delší :)
Protože nejvýstižnější bude asi samotný text vzkazu, tak zde je:

(Pro ty, kteří neocení mé grafomanské umění, je na konci krátké shrnutí :) )


Dobrý den, dnes jste mě opravdu ... naštvali (dosaďte si prosím o dost méně slušné slovo, které ovšem slušný člověk veřejně nepoužívá).

Rád bych nejen vám (vy o tom předpokládám víte, resp. vaše vedení o tom určitě ví), ale hlavně vašim zákazníkům oznámil vaší "úžasnou" pastičku na zákazníky u vašich nových RED tarifů.

Dnes v podvečer jsem si v Praze v OC Chodov u slečny M.P. měnil tarif ze starého na RED za 699 Kč s úvazkem. Jelikož znám vás, operátory, tak jsem se slečny při podpisu ptal na několik věcí, a mimo jiné i na to, proč mám ve smlouvě u tarifu u kolonky "Zvýhodnění" psáno "20% na 24 měsíců na Red". Jestli to znamená, že cenu 699 Kč budu mít tedy jen po dobu úvazku? Protože já chci tarif za 699 Kč, úvazek chápu jako jakýsi "způsob ochrany" z vaší strany, a ač z toho nejsem nadšený, tak to prostě respektuji - koneckonců mám na výběr. Po uplynutí závazku chci aby všechno zůstalo při starém, dokud něco nebudu chtít změnit.
Slečna mi potvrdila, že ano, že tahle cena platí napořád. A já jí to naivně sežral i s navijákem. Při nočním hovoru s infolinkou mě slečna vyvedla z omylu, a víceméně se mi vysmála, že jsem si pěkně naletěl. Samozřejmě ne doslovně, ale jak všichni víme, mnoho se toho i po telefonu dá říci jinak než slovy.

Jinými slovy, člověk má danou cenu garantovanou pouze po dobu úvazku, poté na tuto cenu nemá nárok, a vy mu milerádi nabídnete výhodnější (pro vás) tarif (protože poté, co nalákáte dostatečný počet lidí, celý segment RED prostě zrušíte, aby se v tarifu už nedalo pokračovat, že?).
Tohle je, s prominutím, dokonalá "vyčůranost" (ale strašně rád bych to naznačil méně slušným slovem). Všechny vaše informace, informace v reklamách, na letácích, a všude možně jsou tedy absolutně lživé, resp. dokonale neprůstřelně psané jako "Všechny ceny jsou uvedeny včetně DPH a platí se závazkem na 24 měsíců.", což každý normální člověk (a dokonce i ten, kdo tuto problematiku sleduje), pochopí přesně tak, jak to potřebujete vy - tedy špatně.

Popravdě, ač to není úplně v pořádku, chápal bych úvazek, chápal bych i tuhle "slevu".
To, co nechápu, a co mi VELMI vadí, je to, že nás, vaše zákazníky takhle obelháváte, a i na přímý dotaz jim zalžete (a pak to svedete na neznalost/neinformovanost daného pracovníka).
Tak nějak jsem si naivně myslel, že doby, kdy jste ze zákazníka dělali totálního blbce, a snažili se ho všelijak přechytračit, jsou jaksi už za námi. Teď bohužel vím, že nejsou, a velice vám děkuji za prozření...

Takže děkuji, díky vám se cítím jako totální blbec a pitomec. Nejde o nic, jen o princip.

Chci jen varovat ostatní, aby o tomto věděli, a vedli to v patrnost, protože od vás se to nedozví...

S pozdravem váš věrný (a dříve i relativně spokojený) zákazník.

P.S.: že jsem v posledních letech, kdy jsem u vás relativně spokojený, o přechodu někam jinam neuvažoval. Potíže s vámi téměř žádné nebyly, naopak se s vámi poslední dobou lépe komunikuje (Twitter, Facebook). Druhá věc je, že si člověk přechodem někam jinam zase tolik nepomůže, v tom vašem oligopolu jaksi není moc možností :D A s virtuály, kteří jsou opět z většiny pod vašimi křídly, je to to samé :D
Jediné, co člověku zbývá, je vás "demonstrativně potrestat" přechodem se svým, a pokud možno ještě s dalšimi čísly, což se vás ovšem nijak nedotkne... ale člověk si tím alespoň udělá dobře, a bude z něj dělat blbce pro změnu někdo jiný...

P.P.S.: Ve výše zmíněné prodejně jsme čekal více než půl hodiny (bylo to daleko déle, ale nepočítal jsem to hned od začátku), ač vevnitř, a pak převážně venku (protože v tom malém prostoru bylo docela vedro a pořádně se tam nedalo dýchat) čekala fronta lidí, v provozu byla stěží polovina kiosků, či jak tomu říkáte. Relativně pomalému vyřizování a prodloužení čekání napomáhá váš uboze pomalý systém. Další věcí je to, že si tam člověk nemá kde sednout, takže buď se může vzdálit z prodejny a doufat, že se vrátí včas a nemine své číslo, nebo prostě čekat. Že si kam sednout nemají nejen zákazníci, ale i samotní vaši zaměstnanci, je jen taková perlička (nějaká barová stolička pro ně, aby celý den nemuseli stát, by vás nezabila).
Já vím, že se nás nažíte donutit vše řešit přes infolinky a samoobsluhu, ale tohle není právě šťastný způsob.
Jako plus můžu i přes tohle všechno vyzdvihnout docela milý přístup, na všechny dotazy adekvátní odpověď, a celkově milé vystupování. Až teda na tu drobnost, že na důležitou a přímo položenou otázku jsem dostal - neúmyslně nepravdivou, nebo účelově lživou - odpověď?


Toliko můj relativně naštvaný a rozčarovaný vzkaz na jejich FB stránce. Ač jsem zvyklý jim nevěřit, dávat si bacha, na všechno se ptát, stejně jsem se nechal naprosto ukázkově nachytat a zblbnout, za což se dost stydím, a cítím se díky tomu relativně trapně. A to jsem si tu smlouvu ještě v rychlosti pročetl. Ale znáte to - dlouhé čekání, únava, znuděnost, nechcete zdržovat ty za vámi... že by za tím celým byl vlastně úmysl? Stejně jako vám na diskotéce pořádně zatopí, aby jste o to více pili (a o to více platili), tak podobně to možná funguje i u operátorů na pobočkách - znuděný a utahaný člověk, pak podepíše skoro vše, tuplem když je empatický a nechce, aby za ním další čekali zbytečně dlouho.
Nicméně mi to nedá o tom ostatní lidi neinformovat. Já neříkám, aby jste si nové RED tarify nepořizovali, nebo odešli od Vodafonu, to v řádném případě. Jen prostě mějte i tuto informaci na paměti, pokud si RED (a nejspíše i jakýkoliv jiný) tarif budete zařizovat. Protože v tomhle případě je to drobnost, a o nic vlastně nejde, ale můžete se nachytat jinak, a daleko hůře. Protože oni vám samozřejmě na pobočce klidně zalžou do očí, a pak to svedou na neznalost daného pracovníka, a soucitně vás politují - ovšem smlouva už je podepsána, a vy máte smůlu. Nahrávku z pobočky samozřejmě nemáte, protože koho by napadlo si vyřizování tam nahrávat že? A na infolince jsou školení na to, aby se nechali nachytat, a naopak nachytali vás. Kdo ví, jak to na infolinkách a v call centrech chodí, mi dá za pravdu.

Takže ano, sice se mírná revoluce a změna konala, ale jinak je to vlastně pořád stejné (oblbnout a vytřískat z toho stáda ovcí co nejvíce peněz). A oligopol naších operátorů jede pořád dál a dál, teď navíc s pár virtuálními opy hezky na vodítku...

A ČTÚ? Nenechte se vysmát, ten na první pohled "jakože" něco dělá, ale přitom má vlastně pořád stejně ručičky hezky dozadu. Předpokládal bych, že tam naši opové posílají tučné "dotace", aby to tak i nadále zůstávalo. Protože nevěřím, že by tohle všechno, co se u nás v rámci této oblasti děje, bylo jen prostou nečinností a leností...

Ti, kteří to celé přečetli, mají můj neskonalý obdiv a úctu, pro ty, kteří nemají čas, a nebo to celé číst prostě nechtějí (proč tedy chodíte na sociální sítě a blogy? :D), jsem připravil

krátké shrnutí:

U tarifů RED s úvazkem na 24 měsíců je daná cena (v mém případě 699 Kč) cena se slevou! Tzn., jinými slovy, po úplynutí této lhůty vám Vodafone nabídne výhodnější (čti výhodnější pro ně) tarif, nebo vám cenu prostě zvednou.
Nic bych proti tomu vlastně neměl, kdyby vám tuto informaci dali na rovinu. Oni ovšem tyto informace v propagačních materiálech dokonale a neprůstřelně zakamuflovali ("Všechny ceny jsou uvedeny včetně DPH a platí se závazkem na 24 měsíců."), a dokonce vám na přímý dotaz zalžou (vlastní zkušenost, bohužel to (samozřejmě) nemám jak dokázat)!!! Jakmile máte podepsáno, máte smůlu. Svedou to na neznalost nebo neinformovanost daného pracovníka (opět vlastní zkušenost).
Takže se nenechte napálit, ať už tímto nebo něčím jiným!


==========
==========

Update 11.6.2013 12:46: Nejenže mi příspěvek nesmazali, ale dokonce mi na něj odpověděli - dokonale naučenou odpovědí - ale co jiného také ti pracovníci tam mohou dělat? :)
 -----
Vodafone CZ lukysdotnet

Dobrý den,
pokud by zákazník smlouvu neobnovil, byla by mu po vypršení smlouvy účtována cena tarifu při pořízení bez smlouvy. Jsme si ale jisti, že zákazníky před vypršením smlouvy oslovíme s minimálně stejně atraktivní nabídkou, tzn., že budou moct využít dalšího zvýhodnění dle vlastního výběru.
Lenka, Péče o zákazníky

-----

lukysdotnet Vodafone CZ 
Děkuji za reakci, ale dovolím si lehce nesouhlasit. Alespoň dle vývoje do současné doby to fungovalo tak, že jste tarify a ceny vždy po určité době "jaksi" přeskupili, ale ve výsledku většinou zákazník zaplatil stejně nebo více, případně na první pohled o trochu méně, ale pro změnu s nějakým omezením.
Jako třeba teď; měl jsem Nabito 350 + Internet na stálo za (teď si nejsem jist) cca 450-500 kč (přesně se nekouknu, máte údržbu Samoobsluhy, a všechny faktury mám právě tam ), prostě celkově jsem platil cca okolo 900 Kč měsíčně. S 3 GB FUP. Volám velmi málo, SMS občas napíšu, jinak zásadně data a komunikátory. Teď mám sice neomezené volání i SMS, což je strašně super (mě prostě nebaví se vykecávat :D), ale šel jsem dolů s cenou, ale i s FUP. Teď neřešme, zda jsem schopen ji vyčerpat nebo ne, to je věc jiná. Jen poukazuji právě na to "přeskupování", které provádíte - abych byl úpřímný, nejen vy, ale celý operátorský oligopol. Nezasáhnout do toho revoluce "neomezených služeb", kdy vám konečně došlo, že budoucnost je hlavně v datech, a že prostě cenový a nabádkový trend posledních let neudržíte, je všechno při starém. Takže dáte stále méně využivané hovory a SMS za hubičku, a začnete škrtit data. Opět hezky oligopolně, s podobnými cenami, ruku v ruce, teď navíc s virtuály, kteří jsou ovšem opět vaši, a máte je hezky na vodítku, až na pár vyjímek.
Plus téměř žádné investice do nových technologií, resp. jejich více než pomalé nasazování...
Je možné, že vše bude za ty dva roky jinak, ale jistě chápete, že člověk už je k vám operátorům dost skeptický a podezřívavý.
A vy tímto přímo ukázkově máte člověka v hrsti, protože mu buď zvednete cenu, nebo ho natlačíte do "výhodnějšího" tarifu.
Na druhou stranu musím uznat, že to děláte skvěle, nás v téhle zemi máte krásně oligopolně na háku, člověk nemá kam utéct, protože to je z deště pod okap, a sice brečíte, jak nemáte zisky, ale přitom investice do sítí a infrastruktury jsou veskrze žádné, zisky máte naopak větší a větší, a vaše matky v zahraničí chrochtají blahem, protože ze zjisků zde dotují provoz v jiných zemích.
Lenko, tohle neberte jako nějaký útok, nebo tak, je to prosté konstatování faktu. Vy jako zaměstnanec jste mi poskytla službu tak jak jste měla, za to vám děkuji, odpověděla krásně naučenou informací, jinak to ani udělat nemůžete
Ale třeba budu za těch pár let opravdu mile překvapen... :)

-----

Tři dny s iPadem 2

Měl jsem možnost strávit tři dny s iPadem 2, a jako jakési "završení" jsem se rozhodl napsat krátkou recenzi, nebo spíše zamyšlení.
Jsem fanouškem a uživatelem produktů společnosti Apple už nějaký ten pátek, a iPad jsem samozřejmě v ruce nedržel poprvé. Nicméně poprvé jsem měl možnost si ho čistě nainstalovat, dát si tam aplikace jaké já chci, a používat ho tak, jak chci já.
V článku se nebudu zabývat základním popisem a možnosti tohoto zařízení, toho je po internetu více než dost, a ani to není účelem tohoto článku. Kdo tedy toto zařízení vůbec nezná, nechť případně nejdříve nastuduje jinde :)
Jedná se o iPad 2, 16 GB, bílé provedení, Wi-Fi verze, se zeleným polyuretanovým Smart Cover krytem - nekoukejte na mě tak divně, já si tuhle kombinaci nevybral, a "darovanému" iPadu na kryt nekoukej, že :) Osobně bych vybíral černý iPad, buď s tmavě šedivým SC krytem, případně černým koženým, ale ten mě zase tolik neláká.
Co se týká paměti, nejspíše bych si vystačil i s 16 GB (měl bych na něm jen vybrané aplikace), ideálně by samozřejmě potěšilo 32 GB.

Nutno podotknout, že SC kryt je super věc, ale já ho doma sundal hned po příchodu, a nasadím ho až zítra, než ho půjdu vrátit. Využíval bych ho tedy asi jen při přepravě, nebo jako podstavec. Možná bych kvůli přepravě zvážil i pořízení nějakého lepšího, a "bezpečnějšího" krytu nebo obalu.

Půjčení iPadu jsem měl domluveno na tři dny, tedy na volný pátek a víkend. Získal jsem vlastně ještě půl den navíc, protože jsem si ho domů samozřejmě donesl ve čtvrtek odpoledne :)
Hned po příchodu jsem samozřejmě iPad připojil k PC a iTunes, stáhl si aktuální verzi iOS, tedy verzi 5, a provedl restore.
Restore proběhl naprosto v pohodě a relativně rychle, ale nepotěšilo mě, že se mi hned po dokončení iTunes pokusily vnutit, že mi vše z iPhonu (vlastním iPhone 3GS 32 GB černý) nacpou do iPadu - vzhledem k tomu, že v iPhonu mám stovky zbytečných aplikací, které jsem pouze líný probrat, a fakt, že 32 GB do 16ti prostě nenacpete, mě donutil možností plné, resp. částečné synchronizace nevyužít. Tedy se mi synchronizovaly pouze věci ohledně iCloudu. Propříště by bylo fajn, kdybych si mohl vybrat, které aplikace chci synchronizovat, případně mít zaškrtávající políčko, že chci všechny, nebo žádné. Jestli tam takové možnosti byly, tak já si jich nevšiml. Pokud by šlo o to, že by iPad byl můj, a měl bych ho využívat natrvalo, tak bych si tam samozřejmě vše, jako např. maily hlavně, přidal, což by byla práce na chvilku, a díky využívání IMAPu by nebyly žádné potíže s (ne)přečtenými maily - kdo někdy restoroval iPhone nebo iPad, a měl maily na POP3 ví, o čem mluvím :)
Vše ostatní jinak proběhlo hladce a bez potíží, a to včetně práce s App Storem, iTunes, a Game Center. U aplikací, které využívám na iPhonu, a doinstaloval jsem si je i na iPad, a které jsou synchronizovány skrze nějaké přihlašovací údaje, jsem po zadání údajů vše bez potíží rozchodil - např. Read It Later, RSS čtečku, a podobné. Pokud bych provedl "kompletní" synchronizaci se zálohou iPhonu, nebylo by ani potřeba tyto údaje zadávat.
Co mě překvapilo, nepotěšilo a částečně i naštvalo bylo to, že hry, které využívají Game Center, si nesesynchronizovaly postup ve hře (pozici, level, zkušenosti, body, a podobné věci), to samé i hry např. na Openfeintu. K čemu tyhle služby teda jsou? Žebříčky a různé sociální "fíčurky" jsou děsně cool a super, ale většina z nás je stejnak využívá jen okrajově...
Další, a poslední věcí, s kterou byl nějaký problém, byla Wi-Fi synchronizace. Na iPhonu ji provozuji už od začátku a bez potíží, takže vím, že s PC, iTunes, nebo třeba svojí sítí potíže nemám. Na iPadu se ovšem nechtěla chytit, ač bylo vše správně nastaveno, a kdykoliv jsem iPad odpojil od kabelu, tak jsem měl smůlu... Nechtěl jsem to řešit, na tři dny to je beztak zbytečnost, jiná situace by samozřejmě opět byla, kdyby byl iPad můj. Jinak samozřejmě dodám, že Wi-Fi na něm běžela naprosto bez potíží.
Prostě Wi-Fi sync neběžel, ať jsem dělal co jsem dělal, takže jsem to nechal po pár pokusech být - jaké ovšem bylo moje překvapení, když jsem druhý den sedl k počítači, podíval se do iTunes, a iPad jsem tam viděl, a sync fungoval bez potíží. I takové věci se stávají :)

Co se týká samotného používání iPadu, žádný "WOW" efekt se nekonal - jednak proto, že iOS platformu a iPad znám, ale hlavně proto, že iPad se vám prostě a jednoduše začlení do domácnosti a života, a vy ho berete hned od začátku jako samozřejmost. Těžko se to popisuje, ale kdo má/měl iPad nějakou dobu u sebe, tak ví o čem mluvím.
Běžně sedávám většinu času doma u počítače, a tedy jsem se rozhodl počítač trošku "zanedbávat", a většinu věcí dělat na iPadu. U mě to znamená převážně pohyb na sociálních sítích, sem tam nějaká hra, a internet. Primárně se pohybuji na Twitteru a Facebooku, pro ty obě existují dobré iPad aplikace, a ty jsem také využíval. Google+, na kterém se také dost často pohybuji iPadovou variantu nemá. Pro FB jsme používal "nativní" aplikaci, pro Twitter také, ale to jen proto, že TweetDeck, který jinak používám na iPhonu i na počítači, nemá aplikaci pro iPad. Jen dodám, že na PC i tak používání TweetDecku kombinuji občas s webovým rozhranním  FB a Twitteru, protože zdaleka neumí vše, co by umět měl.  Na iPhonu zase chybějící funkce TweetDecku doplňuji nativní aplikací pro Twitter, na FB mi vyhovuje nativní.
V případě, že aplikace nemá variantu pro iPad, je samozřejmě možná využívat i tu iPhonovou - ale proč bych to dělal, že? :)
Hraní je kapitola sama pro sebe, je fajn, to asi netřeba zmiňovat, o brouzdání na internetu ani nemluvím, a psaní a pohyb po "sockách" je také skvělý, jen je to trošku nezvyk s klávesnicí - všechny tři varianty, tedy nastojato, naležato, i rozdělenou jsem vyzkoušel, každá varianta našla své využití. Ale fakt je ten, že na běžné stolní klávesnici se mi prostě píše rychleji a lépe :)
Většinu času s iPadem jsem trávil v/na posteli, protože do postele, na pohovku, nebo kamkoliv mimo stůl se hodí přímo ideálně. Občas jsem měl potíže si vybral polohu, kdy by se mi dobře používal, ale zároveň mě nějaký část těla nebolela nebo netlačila. Ideální polohou byla podložená záda, skrčené nohy, a iPad opřený o ně v klíně. iPad jsem samozřejmě zkoušel i u stolu, nejčastěji s nohama na stole, zakloněný na židli, a iPad na klíně. Pokud jsem si sedl normálně, a iPad si položil na stůl před sebe, dalo se na něm i relativně rychle a přesně psát. Druhou věcí je samozřejmě diakritika, kterou jsem zvyklý používat, pokud by jste s ní psali na iPadu, budete jen status na FB psát skoro hodinu :) SC kryt jsem nevyužíval, ke sledování filmů na iPadu jsem se nedostal, a na videa a klipy nebyl třeba.
Skvělé je třeba sdílení knihovny z iTunes, to využívám i na iPhonu, a tady to byla o to větší radost. Nejvíce jsem si užíval situaci, kdy jsem seděl s nohama na stole, iPadem v klíně, přehrál jsem si nasdílenou muziku z iTunes knihovny, a komunikoval na sociálních sítích :)
Knihy jsem číst nestihl, ale přečetl/prohlédl jsem dost článků a časopisů, takže si to dovedu živě představit.
V souvislostí se čtením musím zmínit aplikaci Flipboard, o které jsem se dozvěděl díky Markovi, kterému za to tímto děkuji. Dobře se v ní čtou zprávy, je možno z ní přistupovat do FB a Twitteru, a celá je taková hezky koukatelná a funkční, nádherně překlápí stránky atd. Na AppStoru je zadarmo, alespoň v současné době - koho by zajímala, nechť vyzkouší.
Pocit z používání iPadu mám skvělý, za těch pár dní se pro mě stal naprostou samozřejmostí - v tom dobrém slova smyslu, prostě jsem si na něj zvykl. Okamžitě.
Musím ještě zdůraznit, že se neskutečně rád dotýkám těch hliníkových zad - ten pocit je nenahraditelný, příjemný, a držení iPadu je i díky němu radost (chci taková záda i u iPhonu). Navíc z celého zařízení máte pocit dokonalé pevnosti a jakési "nezničitelnosti". K příjemnému pocitu přispívá i "příjemná" váha, taková akorát - ovšem při delším držení v jedné ruce to bývá trošku horší. I když vlastně nevím, proč tyto věci zmiňuji, když je každý, kdo užívá/měl v ruce iPad jistě zná :)
Už jsem měl dávno provést restore, abych byl připraven ho vrátit, ale nějak se mi do toho nechce.... :)

Změna adresy blogu

Z určitých důvodů jsem změnil adresu blogu, takže z http://lukysuv.blogspot.com/ jsem se "přesunul" na http://lukysdotnet.blogspot.com/ .
Bohužel, Google mi neudělá tu radost, že by návštěvníkovi zaniklé domény třetího řádu řekl, že proběhla změna, takže jestli jsem nějakého jednoho nebo dva čtenáře měl, tak jsem o ně asi právě přišel :D

Jak jsem si zařizoval elektronické podpisy na Czechpointu na České poště

O tuhle zkušenost se nemohu nepodělit, zatím jsem "zlovůli" a byrokracii České pošty (ČP) a Czechpointu (CZP) (a potažmo naší státní správy) potkával ryze pracovně a často poslouchal reakce zákazníků ČP, dnes jsem se sám stal tím zákazníkem, a pocítil to na vlastní kůži :)
Předně chci poznamenat, že CZP schvaluji, jsem pro, a je super, že rozsah jejich služeb se neustále zvětšuje, ovšem co nezlepšuje, jsou schopnosti a znalosti pracovníků.
Abych začal; v práci jsme se dohodli, že si všichni necháme udělat z určitých důvodů elektronický podpis komerční a kvalifikovaný, každý u jiné certifikační autority, a zaměstnavatel nám to proplatí (kdo by to nebral, že? :) ), na mě zrovna z těch tří padlo Postsignum, certifikační autorita, součást ČP. To mi i relativně vyhovovalo, tak jsem si řekl, že se co nejdříve vydám na nějaké pracoviště CZP, a vše si tam zařídím. Ovšem tomu musí předcházet studium několika stránek ČP, resp. Postsigna, vyplnění dvou formulářů ve Wordu, jejich vytištění - jeden 2x, druhý 1x. Zapomeňte na to, že vám něco budou tisknout oni! :D Ač jsou materiály docela dobře napsané, logické, a vysvětlí, běžný BFU uživatel to stejně nepochopí (vím co říkám, denně s nimi pracuji). Kdo nemá tiskárnu nebo k žádné nemá přístup, má o problém navíc. Dále si ještě musíte vygenerovat žádost o elektronický podpis (v mém případě 2x, jednou pro kvalifikovaný, jednou pro komerční). Pro BFU opět pravděpodobně problém. Tuto žádost/i si musíte uložit na flashku (je tam ještě druhá možnost vygenerování žádost, a pak předání pouze ID, nezkoušel jsem, nebudu tedy komentovat). Člověk by si ještě měl přečíst další dokumenty, podmínky užívání, všeobecné podmínky, atd. atd. Ten, kdo rychle chápe, a orientuje se, má toto vše vytvořeno a vyřešeno odhadem tak za hodinku, za dvě, pokud se může vysloveně soustředit jen na tohle, kdo u toho pracuje, má to na delší dobu. V těch podmínkách se mimochodem třeba dočtete, že úřednice CZP může flashku odmítnout, pokud je na ní cokoliv jiného než vygenerované žádosti, a že když vám ji zničí, tak za to nenese odpovědnost, a vy si můžete leda sehnat novou, a podobné věci (řečeno mými slovy, ale přesně tohle z toho po "překladu" vyzní).
Takže jsem si to vše v práci nastudoval, vyplnil, vytiskl, vygeneroval, takže jsem byl připraven i na případné smyšlenky a nepřenosti, které na CZP občas rádi říkají.
Po práci jsem si sjel domů, vzal si tu nejhorší flashku kterou jsem měl, na ní si hodil vygenerované žádosti, a pro jistotu i ty vyplněné wordovské dokumenty.
A hurá na CZP :)
Vzhledem k tomu, že v práci jsem musel být do šesti, na otočku domů pro "postradatelnou" flashku (nemám to naštěstí daleko), dorazil jsem do pobočky ČP v 19:00 (vše jsem si přesně měřil), v 19:05 jsem stál ve frontě na CZP (mají do 20 hod.). Tedy dost času, by řekl každý.
Na CZP byly tři okénka, z toho jedno otevřené (klasika nejen na CZP), přede mnou 2 čekající "záležitosti" (oboje ověření podpisu).
Nebudu komentovat, co jsem se doslechl a dozvěděl před tím, než se dostalo na mě.
V 19:25 se dostávám na řadu, ve frontě za mnou stojí odhadem 4 další "záležitosti" - několik "záležitostí" to vzdalo jen při pohledu přes skleněné dveře, některé se i opakovaně vracely, zda se tam náhodou něco nezměnilo. Záměrně píši "záležitosti", a ne lidé, protože jednou tam na něco čekal jeden člověk, jindy tam kvůli jedné věci byli lidé třeba dva nebo i více.
Zkusil jsem trošku zahrát "slušného prosťáčka", takže jsem slušně pozdravil, a na úvod se zeptal, jestli elektronické podpisy u ní, nebo u okénka pošty (ač jsem věděl, že u ní). Paní mi na to "nadšeně" odpověděla, že u ní, poté se přiklonila k okénku, a čekajícím za mnou oznámila, že "pán tady má elektronickej podpis, to je na dlouho, tak na třičtvrtě hodiny, na vás už se nedostane!".
Všichni tedy poslušně svěsili hlavu, a začali místnost opouštět. Paní to pro jistotu zopakovala ještě několikrát, to aby všichni věděli, kdo že je ten špatný, a že za to, že chci vytvořit el. podpis(y), a že si s tím vůbec dovolím přijít, by mě asi nejspíš měli postavit ke zdi a zastřelit. Lidé na paní vrhli lehce rozmrzelý pohled, na mě kupodivu ne naštvaný, ale spíše souznící, a lehce litující. Což mě i docela naštvalo - nikdo neprotestoval, nikdo nenadával. Hezky nás ti úředníci mají vycvičené!
Paní pro jistotu ještě vícekrát, a více nahlas zopakovala svojí mantru o tom, že "tato kreatura si troufá chtít elektronický podpis", aby se zbavila jakékoliv odpovědnosti, a aby si náhodou někdo nestěžoval. Nemusela to dělat, v naší zemi už jsme dostatečně vycvičení, takže si poslušně necháme nakálet na hlavu a neprotestujeme.
V tu chvíli by se pomalu člověk styděl za to, že si dovolí přijít hodinu před zavírací dobou někam, a chtít tam něco, co tam mají dělat.
Zůstal pouze jeden starší pán, který se mě slušně zeptal, jestli by si ještě nestihl jen ověřit podpis. Já na to, že pokud mi paní zaručí, že mi pak stihne podpisy vygenerovat ("vy chcete dokonce DVA???!!! To nemůžu stihnout!"), tak pána klidně pustím, ona si sice dál mlela svou mantru, ale pánovi tedy ověření udělala.
Bylo něco málo po 19:30, když jsem se tedy konečně dostal na řadu (sám v celé místnosti).
Milé bylo, že mi nadšený pán děkoval, pak mi podal ruku, pak úchop "přehodil" do úchytu alá (dáme si páku), mrkl na mě, a odběhl (takový ten zdravící "chvat", který používá spousta mladých lidí, kteří jsou "in", tedy i já :) ).
Pak jsem se konečně posadil, paní mi nabídla slot pro flashku, já ji připojil. Tedy takhle řeší to, aby se pokud možno s flashkou nic nestalo, tedy neberou jí do ruky, klient s ní operuje sám - chytré :)
Řekl jsem si, že s přístupem "slušného prosťáčka" si asi moc nepomůžu, že se po mě paní spíš povozí, takže když k tomu začala mít tendence, tak jsem jí na rovinu vysvětlil, že za to že je tam sama, já nemůžu, že jsem na stránkách četl vše k dané problematice, a že tam nikde není napsáno, že generování podpisu je nějak více časově náročný proces, takže jsem to těžko mohl vědět, a že jsem přišel okolo sedmé, tedy včas. Paní začala namítat, že to není pravda, načež jsem opáčil, že jsem tu byl přesně v 19:05, že to měřím na minutu, a to, že jsem se na řadu dostal v půl, opravdu není můj problém. Načež jsem paní vyložil všechny žádosti, flashku, a dva doklady totožnosti (občanský průkaz a řidičák), s tím, že když teda máme tak málo času, tak by jsme mohli začít.
Nebyla to hádka, nebo ostrá výměna názorů, spíš taková debata, kdy jsem milé paní ukázal, že si nenechám kálet na hlavu, a ať ze mě nezkouší dělat blbce. Choval jsem se slušně, ale přitom neústupně, dobře vím, že na úředníka si otevírat pusu a dělat z něj evidentního blbce není dobré, protože on vám to pak může několika způsoby dost citelně vrátit, bude-li chtít.
Takže jsme začali, paní měla pár drobných námitek - např. jestli je ten můj řidičák ještě platný (ano je, do roku 2013), že v certifikátech nemohu mít titul, když ho nemám v občance (ne, opravdu ho tam nemám, jednak kvůli titulu nebudu podstupovat martýrium běhání po úřadech, jednak ho nepoužívám (tak možná když je někde kolonka na titul, a to jen proto, aby nebyla zbytečně prázdná:D), navíc policajtům, a všem, kteří do občanku můžou případně koukat, je info o mém vzdělání k ničemu). Ale budiž, souhlas, v tomhle má pravdu. Našla tam ještě pár nějakých zbytečných drobností, nejdřív trošku remcala, ale pak je (i když proti pravidlům) zamazala bělítkem na všech vyhotoveních všech "lejster". Za což jí děkuji, tady mi to mohla dát sežrat a poslat mě domů. Dokonce mi v jedné nebo dvou věcech i dobře poradila, za což jí patří další můj dík (jak jsme říkal, nevyplatí se do úředníka bytečně kopat bosou nohou, občas kouše :) ).
Takže ač jsem se téměř perfektně připravil, přesto jsem neprošel bez poskvrnky :)
Mezitím okolo proběhlo několik ne moc souvisejících událostí, jako stále přicházející "záležitosti", které byly hned odkázány pryč, jeden pán co si na toto stěžoval, takže byl pak obsloužen někde jinde, atd.
Zbytek řešení ohledně generování podpisů už proběhl bez potíží, jen jsem četl a podepisoval několik různých "lejster".
V 19:50 jsem se zvedal, loučil se s paní, a s pocitem dobře vybojovaného boje s úřednickou hydrou jel domů. Dokonce paní stihla pak ještě obsloužit mladíka co ke konci přišel, šikulka jedna :) :D
Cestou tam jsem jen tak ze srandy zvažoval, že si zřídím i datovou schránku (rád se týrám :D), po téhle zkušenosti si ji raději zřídím elektronicky (což teď díky podpisu můžu), CZP se zase budu vyhýbat tak dlouho, dokud to jen půjde :D
Takže čistý čas strávený řešením el. podpisů cca hodina, nepočítám cestování a věci s tím spojené.
Kvalifikovaný el. podpis mě stál přesně 396,- Kč, komerční 348,- Kč (včetně 20% DPH). Dřív to tuším bývalo levnější, a komerční stával naopak více, pokud se správně pomatuji. Certifikát má platnost rok, takže za rok ho buď nechám propadnout, což je škoda, nebo vysolím dalších 744,- Kč. Resp., teď "vysolil" můj zaměstnavatel, příště vysolím možná já. Prodloužení se dá také provést elektronicky (platí se převodem), takže rozhodně radši to, než návštěva CZP :)

Takže zážitek relativně otřesný, ale nic jiného jsem ani nečekal, ale jako každý běžný občas našeho státu jsem rád, že mám splněno, a budu doufat, že hodně dlouho nebudu muset cokoliv podobného řešit :)

Několik faktů:

- Česká pošta a její zaměstnanci evidentně žijí ještě v dobách komunismu
- zaměstnanci České pošty si myslí, že konec pracovní doby = čas, kdy opouští vchodové dveře místa, kde pracují. To v dnešní době není pravda, teda mimo podniků, které fungují stejně jako v dávných dobách komunismu.
- jako zákazníka mě opravdu nezajímá, že nemají dostatek lidí, že většinu lidí museli dát na sčítání (tahle zmíňka mě spíše docela nasr.. naštvala, protože já jsem dost zásadně proti sčítání), a to je opět informace, která mě absolutně nezajímá (když jsem tam by před rokem, tak tam byly otevřené dvě přepážky, fronta byla také, jedna z těch dvou přepážek chroupala jablko, a všechny odkazovala ke kolegyni, tedy nevidím rozdíl)
- opravdu se mi nelíbilo, že paní ze mě dělá toho "špatného" - jsem rád, že lidé neměli námitky, a samozřejmě me to zároveň mrzí, ta obludná "smířenost" s fungováním našich úředníku mě opravdu "dere" (kldině si na začátek dejte jiné písmenko ;) ). Ovšem, pokud by lidé měli námitky, šly by díky postoji paní spíše mým směrem, tudíž bych se musel bránit, tedy místo aby jsme společně šli proti té naší byrokratické hydře, "prali" by jsme se navzájem spolu.
- všichni úředníci jsou "profesionálně apatičtí", i kdyby stála fronta až ven, oni si dále pojedou svým typicky hlemýždím tempem. Chápu, že se na ty činnosti musí soustředit, ale jde se soustředit a pracovat rychleji, tuplem, dělám-li to po milionté.
- ač úřednice většinu úkonů dělaly už minimálně poněkolikáté, často to nezvládají a vypadají, jak když to dělají poprvé (pominu-li, že na všechno mají návody pro debily, a mají vlastní technickou podporu).
- ač úřednice píší na počítači denně, ťukají to pořád stylem "kde je ÁÁÁÁÁ?", o nějakém psaní všemi desíti, nebo alespoň "všemi třemi" se nedá vůbec uvažovat.
- to, že si Česká pošta/Czechpoint dostatečně neškolí své zaměstnance, nedohlíží na "pružnost" práce, a neprovádí případná doškolení, není problémem zákazníku, ale ti tím nejvíce trpí
- Česká pošta/Czechpoint se nesnaží svým zaměstnancům práci moc usnadnit, jejich systémy jsou relativně nepřehledné, často zlobí, a většinou musí některé věci řešit na X obrazovkách a v X systémech. Kromě toho musí pořád běhat k tiskárně, nebo sem, nebo tam (což jim zhoršuje práci, a kazí to výsledek a rychlost)
- ač žijeme v 21. století, a elektronizace postoupila i do takových "komunistických" struktur jako Česká pošta/Czechpoint , pořád se to tam hemží smlouvami, bloky, kam se všechno dublovaně píše a poznamenává, takže hory papíru se kupí, a lesy brečí strachy
- myslíte si, že na Czechpointu berou karty? Nenechte se vysmát! :D (řešil to tam pán přede mnou) Nejsem si jist, ale tuším, že na pobočkách pošty je MOŽNÁ i berou
- kdyby Česká pošta, Czechpointy, a Postsignum, ať už společně, nebo odděleně byly soukromé firmy, a ne molochy dotované z našich peněz, už dávno by s tímhle přístupem zkrachovaly...

Tyjo zkušenosti jsou souhrnem nejen vlastních zkušeností, a zkušeností jiných zákazníků, ale i zkušenostmi z hlediska mé profese, takže mi věřte, že o pozadí fungování těchto "komunistických" molochů vím docela dost.
Samozřejmě záměrně nezmiňuji, co za práci vykonávám, a ani to nemám v úmyslu zveřejňovat (a není to ani podstatné, a nikomu do toho nic není :) )

Jinak informace o zařizování el. podpisů jsou na stránkách České pošty a stránkách autority Postsignum, takže nepovažuji za nutné tu cokoliv detailně popisovat. A pokud něco nebudete vědět, tak si zavolejte na zákaznickou linku České pošty (a zároveň Postsigna), tam je to taky samý "odborník", stejně jako na přepážce, testováno na lidech :) (Ne, já tam nevolal, a nejspíš ani nebudu, ale i tak mám o nich informacích dost :) )

Hodně štěstí, pokud také budete muset bojovat s "hydrou" ... :)

P.S.: certifikáty jsem ještě neimportoval, nebyl dnes čas, tak kdo ví, možná se ještě dočkáme nějakého veselého dodatku k tomuhle postu... :D

Když se ve vás probudí vaše "speleologické" já

Hned v úvodu bych rád dodal, že nikoho k ničemu nenabádám, nepobízím, nedávám ani žádné konkrétní návody jak páchat trestnou činnost, nebo jakýmkoliv způsobem porušovat zákony a nařízení České republiky. Používám pouze veřejně dostupné zdroje, a informace získané volně na internetu, a své vlastní zkušenosti a znalosti, které nebyly nabyty v rozporu se zákony České republiky. Při získávání těchto zkušeností a znalostí nebyla páchána žádná trestná činnost, vandalismus, nebylo nic zničeno, byla zachována pravidla chování v CHKO a obecně v přírodě. To jen aby jsme měli jasno :)


Asi každý měl jako malý kluk tendence strkat (nejen) svůj nos do každé díry, kanálu, jeskyně, a podobných tmavých zákoutí a děr.
Většina z nás naštěstí tyhle "výlety do neznáma" přežila ve zdraví, a věnuje se tomuto někdy nebezpečnému koníčku i nadále. Někdo aktivně a pravidelně (některé to i živí), někdo čas od času nebo nárazově, a někdo spíše pasivně a jen čas od času někam vleze (můj případ).

Speleologií mám na mysli hlavně amatérskou speleologii, kdy se jedná o průzkum, a případné zdokumentování prostředí (fotky, nákresy, mapky), nikoliv vědní obor.
V článku budu mluvit mimo přírodní speleologie (PS) hlavně o industriální speleologii (IS - též v ANJ označována termínem "Urban Speleology" nebo také "Urban Exploration"). Té se se věnuje velké množství lidí, ovšem každý s trochu jiným záměrem a cílem.
"Industriální speleologií" se nazývá pronikání do převážně podzemních prostor v městské zástavbě, jako jsou podzemní kryty, metro, kolektory, sklepy, užitné a historické podzemní prostory a podobně. Většinou takovéto pronikání do podzemí bývá nelegální, často vysloveně protizákonné, a bohužel převážně násilné (překonáváte bezpečnostní prvky a zábrany, dveře, atd.) - toto se často nazývá "Infiltrace/Infiltration". Z infiltrace se stal fenomén podobný např. parkouru, existují spousty webů, diskuzních fór, kde si lidé předávají návody, tipy, rady, vznikají skupiny specializující se na infiltrace, je to vlastně takový adrenalinový sport - stejně jako parkour je ryze industriální, potřebuje město, aby mohl fungovat, je (spíše/skoro vždy) nelegální, člověk se musí dost věcí a postupů naučit, trénovat, zdokonalovat se, je zde velké riziko zranění/smrti a potíží se zákony.
Každý má k těmto průnikům také jiné důvody. Nejvíce průniků mají na svědomí pravděpodobně fanatiční nadšenci, hledači záhad a vysvětlení mýtů a fám, zvědavci, dále například sprejeři (metro), zloději, a v neposlední řadě závisláci na adrenalinu.
IS varianta bývá více bezpečná, než ta přírodní (doly, jeskyně), protože se většinou jedná o prostory, kde nehrozí zřícení, padání suti, a podobně, maximálně se umažete, nebo dostanete do tlamy (od někoho), v určitých případech si můžete dát rande se soupravou metra, nebo se nechat zabít elektrickým vedením (opět metro). Na druhou stranu zde hrozí riziko potíží s policií, a často i armádou, konflikt se správci nebo údržbáři, či vlastníky daných prostor.
IS doslova "kvete" hlavně v Rusku (Moskva), a Anglii (Londýn), kde jsou tato města doslova skrz naskrz "podkopána" různými tunely a podzemními prostorami - jedná se hlavně o metro, a to i staré a nepoužívané trasy a stanice, nebo naopak ty, u kterých se od dokončení upustilo (v souvislosti s ruským metrem se mluví o tajném, tzv. "Metru 2", které bylo (a stále možná je?) využíváno pouze pro potřeby vlády, a zřejmě státu a armády), o skryté starodávné carské podzemní knihovně, jejíž cena je nevyčíslitelná, o artefaktech a pokladech, někde se prý vyskytuje obrovská podzemní prostora, kde je 60 m vysoká socha Lenina nebo Stalina (netuším, vyčteno někde kdesi na netu). Některé podzemní prostory v Rusku se prý datují již od 15. století. V Londýně se dále vyskytují např. staré podzemní zásobovací tunely s vozíky (bývala zde, a občas dodnes jsou, napojení na obchody, důležité a strategické budovy, vládní úřady, apod.), podzemní prostory ukotvení základů budov, pilotů, lan mostů (prý tato lana rezonují, a člověk si tam připadá jak v obrovském piánu), atd. Spousta těchto míst má strategický význam, a byla by vhodná pro cílené teroristické útoky, proto jsou přísně střežena (představte si pár teroristů s výbušninami u zmíněných lan mostů...). Přesto velice často infiltrátoři (naštěstí zvědavci a nadšenci, nikoliv teroristé) do těchto míst pronikají, mapují je, a mají o nich velice detailní znalosti. Někdy i takové, že naopak pomáhají policejním zásahovým jednotkám dostat se do zad např. lupičům v bance, kteří drží rukojmí (tuším případ v Rusku?).
Informace z Moskvy uvádějí, že v podzemí se mohou skrývat až desetitisíce bezdomovců a podobných existencí, pracovníci údržby (plyn, voda, obecná údržba) se tam už kolikrát bojí chodit. Mimoto jsou informace o konajících se nelegálních rituálech, často s oběťmi, i lidskými (hlavně satanisté, ovšem bezdomovci jim rituály kazí, a obětiště demolují, protože je tam nechtějí), jsou nalézány lidské pozůstatky (jak hodně historické, tak evidentně i nedávné). Byla objevena například i opuštěná chemická laboratoř, nikdo neví zda nelegální nebo legální, nicméně ti, kteří ji objevili, ji urychleně opustili, neboť jim evidetně hrozilo velké nebezpečí. Jindy byly zahlédnuty maskované ozbrojené jednotky, které se podzemím přesouvaly neznámo kam (ti kteří je spatřili, se je báli sledovat). Ruští infiltrátoři byli svědky mnoha zvláštních situací, a nalezli mnoho opravdu zajímavých oblastí a věcí.
Pod Prahou (jiná města zas tak moc nesleduji) se vyskytuje velké množství podzemních prostor, některé jsou zřejmé, známé, často i přístupné (metro, sklepy, některé kryty), o některých se ví (podzemní nemocnice, kryty, kolektory), a dá se do nich v určitých případech, a ideálně legální cestu dostat (exkurze, vstup na žádost), o některých se ví, ale dělá se, že neexistují, nebo že tam není nic zajímavého (Prokopské údolí, Kbely), většinou jsou o nich známy jen domněnky, mýty, a smyšlenky - i když kdo ví, něco pravdy na nich být může... Pak se dá samozřejmě předpokládat existence prostor, o kterých nevíme, a nejspíše ani nikdy vědět nebudeme (opravdu tajné podzemní bunkry, sklady kdovíčeho, laboratoře atd.?).

Stačí se zeptat strýčka Googla, chvilku hledat, a dá se najít velké množství informací, často i ne úplně veřejně známých, fotografie, a podobně. V tomto většinou vynikají různá fóra a zapadlé stránky, občas až koukáte, co všechno lidé vyhrabou, zjistí, vyfotí, nebo na vlastní kůži zažijí.

Například zkušenost člověka, který se nějakým způsobem dostal do té části pražského podzemí (tuším někde v Prokopském údolí?), kde nejen, že neměl co dělat, ale kde OPRAVDU asi neměl co dělat, během pár vteřin ležel na zemi, znehybněný, spoutaný, s neprůhlednou kuklou na hlavě. Následovat prý dost nepříjemný pohovor s bandou zakuklenců (zásahovka, nebo nějaká místní zásahová jednotka?), pak opět kukla, otevřená jakási vrata, sundání kukly, kopanec do zadku, jakási ulice a inventura modřin :D (snad si to pomatuji dobře :) ) Zajímavý, ale jistě ne moc příjemný zážitek. A věřil bych, že kdyby se člověk opravdu dostal někam, kde by být neměl, a případně něco viděl/slyšel (jestli je to ovšem vůbec možné), možná by to neskončilo jen domluvou.

Nebo například "Karel", který se v nestřežené chvilce dostal do známého vládního krytu na Klárově (moc zajímavý článek, spousta obrázků a dalších informací, k dispozici zde).

Bohužel, co se týká IS, tak dochází spíše jen k recyklaci a "přežvykování" již známých faktů, a opakování domněnek a smyšlenek, nová fakta a poznatky se v současné době získávají velice těžko.

Ono se také není čemu divit - vezměte si to z druhé strany. Jste stát, snažíte se udržovat prostory jako metro, kolektory, kryty, tajné podzemní prostory, a neustále vám tam jak obtížný hmyz lezou zvědavci a nadšenci. V dnešní době kamerových systémů, čidel, není tak těžké dané oblasti ohlídat (i když ne vždy a všude je to možné), a případně tam poslat policii nebo vojáky/zásahovku. Dotyčnému vynadáte, kdyžtak mu dáte přes hubu, dostane případně zápis do trestního rejstříku, a je klid. Ale v některých případech ani toto zabezpečení nemusí být zárukou jistoty, viz například metro (sprejeři, bezdomovci, zloději), neb tu může selhat lidský faktor - viz případ "Karel" výše. Také se už stalo, že se například do nepříliš hlídaného krytu zvědavci prostě prokopali zdí (evidentně kryt ze starších dob, v té části asi nebyl železobeton?). Problémem samozřejmě je také to, že podobným průnikem se poškozuje zabezpečení, hrozí netěsnost (kryty), a zvědavci/zloději často bezdůvodně ničí vybavení a prostory - což může mít v případě krytů katastrofální důsledky, pokud by musely být využity.

Dalším problémem je zřejmá a neustálá hrozba teroristického útoku, což je další důvod proč podobné prostory ostře hlídat. Většina lidí nechce potíže s policií/zásahovkou/vojáky nebo úřady, proto od těchto výprav raději upouští.
Naštěstí tu jsou fandovské spolky a profesionální skupiny, které obecně městská i mimoměstská podzemí, kryty, jeskyně, lomy, doly i (bývalé) vojenské prostory monitorují, dělají průzkumy, často mohou tam, kam běžný smrtelník nemá šanci se dostat, a často jsou i cíleně najímány na průzkumy a analýzy určitých oblastí. Díky těmto lidem máme alespoň popisy a fotografie míst, která jinak asi nemáme šanci vidět. Nebo která už nejsou díky nenechavosti a bezohlednosti určitých lidí k vidění v té podobě, v jaké byla kdysi.

Co se týká PS, zde bývají často možnosti exkurzí i s výkladem. V případě "neoficiální exkurze na vlastní pěst" zde méně hrozí konflikty s policií, a téměř vůbec s armádou (leda by jste jim lezli do nějaké vojenské, pro civilisty nepřístupné zóny), ale zase hrozí konflikt např. se správcem/majitelem lomu/dolu/jeskyně, a následně i případně se zmíněnou policií. Nehledě na to, že v dolech/lomech/jeskyních hrozí riziko závalu, sesuvu, propadu do nižších pater, je tam větší riziko běžných zranění, můžete někde uvíznout, zaseknout se a podobně. Tyto rizika méně (téměř vůbec) hrozí v dolech a lomech provozovaných a udržovaných, zde ale zase naopak více hrozí riziko kontaktu s "personálem", a když se špatně připletete, můžete být vážně zraněni nebo zahynete při odstřelu. Takže zde vše mluví pro prostory opuštěné, a "aktivním oblastem" se ideálně vyhýbat na "sto honů".
Dalším nebezpečím mohou být zranění, i drobná - ona třeba i jen zraněná ruka v chodbě, kde musíte lézt po čtyřech, nebo se musíte plazit, může být problémem život ohrožujícím. Problémem může být též spodní voda, zatopené prostory, jíl (vlastní zkušenost - několik málo centimetrů kvalitního jílu, a máte problém z něj vytáhnout nohu), prostředí může klouzat (ve spojení se srázem/svažující se chodbou/svážnou štolou nebo srázem může být velkým problémem), můžete narazit na skrývající se pochybné existence (bezdomovci/zločinci/vrazi/úchyláci, kteří se zde skrývají před spravedlností - toto riziko je opravdu malé, ale je), nebo můžete zjistit, že některý mýtus nebo legenda může mít reálný základ (za všechny třeba legenda o Hansi Hagenovi v lomech Malá Amerika, doporučuji zagooglit a vyhledat další podobné příběhy nejen o Hagenovi, a nejen z Malé Ameriky). Obecně dost IS i PS prostor je opředeno záhadami, mýty, a pověrami, nebo nepřesnými, smyšlenými, odhadnutými či zavádějícími informacemi (nejvíce u vojenských objektů), mnoho z nich je zmiňováno v "urban legends", které ovšem, ač by se z otrockého překladu mohlo zdát, nutně nesouvisí jen s městy - obecně by se termín "urban legend" dal označit jako "moderní pověst". Zde není popis na Wikipedii, kam směřuje odkaz, moc přesný a výstižný, nicméně napoví dost.

Pominu-li legálnost IS a PS, je určitě důležité zmínit hlavně bezpečnost a zodpovědnost. Žádný adrenalin a příjemný pocit nestojí za zranění nebo smrt vlastní nebo někoho z lidí kolem. Také je vždy na místě důsledná příprava - jak teoretická, tak praktická. Člověk by si měl o dané lokalitě nastudovat co nejvíce faktů, ale doporučuji i studium případných pověr a mýtů. Pokud je to možné, měl by mít mapy, ideálně chráněné proti vodě, měl by si je nastudovat, aby se zvládl alespoň trošku orientovat podle paměti (pokud by o ně např. přišel), měl by si prostudovat i okolní oblast (v případě města není nezbytné, v případě přírody ano). Měl by své vybavení a fyzickou zdatnost přizpůsobit svým cílům, případně naopak, přizpůsobit své cíle svému vybavení a fyzické zdatnosti, nepřeceňovat sebe, své znalosti, a ani svoji výbavu. Neměl by se vydávat na průzkum, pokud má byť i jen drobné zdravotní potíže - i bolavý zub, nebo nachlazení mohou způsobit nesoustředěnost, resp. dočasnou slabost... důsledky netřeba zmiňovat.
S jednou baterkou, bez náhradních baterií, bez helmy, bez alespoň trochu odpovídajícího oblečení (hlavně obuvi) a bez dalšího vybavení můžete jít maximálně několik desítek metrů od vchodu, ideálně tak, aby bylo na světlo ze vchodu za každých podmínek vidět - tedy nechodit do zatáček, odboček, ale ani nevstupovat do výše, nebo níže položených prostor. V absolutní tmě, která často panuje v podzemí, není problém se již za první odbočkou ztratit, a vydat se na úplně opačnou stranu, do útrob podzemí, místo směrem k vchodu. Zmíněný případ platí navíc pouze v případě prostor, kde nehrozí akutní nebezpečí, kde je stabilní podklad i strop. A i tak je to na zváženou.
Navíc v případě IS průzkumu nehrozí takové nebezpečí i při ztracení (vždy se dá někde vylézt, někoho potkáte, můžete volat o pomoc), jako v případě PS - někde v lomu, široko daleko ani živáčka, a pokud o vašem výletu nikdo neví, jste v pěkné bryndě...
Z toho vyplývá několik dalších ponaučení. Zásadně nechodit sám. Vždy být alespoň ve dvou. Každý jedinec by měl mít základní informace, vlastní mapy, zdroj světla, náhradní baterie, vybavení. Měl by mít mapy a okolí nastudováno (viz výše), též by se měl v podobných oblastech umět chovat (stačí často jen používat mozek a být rozumný), a ideálně mít na skupinu minimálně jednu hodně znalou osobu. V případě PS to samozřejmě znamená umět se slušně chovat obecně v přírodě a hlavně CHKO, nedělat nepořádek a zbytečný hluk.
I v případě větší skupiny dát alespoň jednomu člověku mimo tuto skupinu informace, kde se budete nacházet, co máte v plánu, a dobu, do které pokud se neozvete, má kontaktovat záchranné složky a informace jim podat.
Nicméně toto jsou jen opravdu ZÁKLADNÍ zásady, komletní výčet by vydal na samostatný článek.

Takže přátelé, lezte, zkoumejte, prozkoumávejte, ale ideálně při těchto činnostech nic neničte, nedělejte nepořádek, chovejte se slušně, a vždy raději více přemýšlejte, a méně riskujte, a vždy buďte na vše připraveni.



Dodatek na závěr:

V době, kdy je riziko teroristického útoku velkého rozsahu, jaderné války, nebo jaderné katastrofy, či velkých přírodních katastrof, by měl každý alespoň vědět, co dělat, a kam se schovat v případě, že to bude nutné - informace se dají nalézt na stránkách Magistrátu hl. města Prahy. Doporučuji alespoň nahlédnout.


Pár zajímavých odkazů na závěr (některé se mohou vyskytovat už v článku):

http://www.youtube.com/watch?v=hwDlR22Gors
http://praha.idnes.cz/clanek.asp?c=A110228_172551_praha-zpravy_sfo

http://sites.google.com/site/pevnosti2/tajn%C3%A9velitelstv%C3%ADvprokopsk%C3%A9m%C3%BAdol%C3%AD

http://agartha.cz/html/pruzkumy/praha/k_vlady/index.php

http://www.fortifikace.net/pov_kryty_motol_folimanka.html

http://www.nautilus.cz/kryt.html

http://www.placehacking.co.uk/tag/urban-speleology/

http://www.topiasearch.com/Recreation/Outdoors/Speleology/UrbanSpeleology/

http://en.wikipedia.org/wiki/Infiltration_%28zine%29

http://www.lomy-amerika.cz

(časem dodám další, budu-li schopen najít ty, z kterých jsem čerpal v minulosti - nebo najdu-li nějaký nový zajímavý odkaz)

Vzkaz pro BFU: Ajťák (a technik) není exotické “zviřátko” (a také není věštec)

http://www.podnikatel.cz/clanky/ajtak-neni-exoticke-zviratko/

Dovolil jsem si název článku z odkazu trošku pozměnit, a na článek zlehka navážu vlastními úvahami a zkušenostmi.
Také v tomto odkazu najdete krásně definované pojmy jako "nerd" a "geek".

Toto není jen vzkaz pro manažery, to je vzkaz obecně pro všechny neIT bytosti :) Článek je sice mířen manažerům, ale měl by platit i pro ostatní... pokud by existovalo něco jako návod, jak jednat s IT, měl by se inspirovat tímto článkem.
Co bych si asi nejvíce vytkl lidem, kteří se baví s IT, jsou vyjadřovací schopnosti. Jako pracovník technické podpory kolikrát po telefonu slyším "kouzelnou" definici "nefunguje to", na dotaz "Co PŘESNĚ nefunguje, jak se to projevuje, co to píše, co to dělá...?", slyším většinou další, stejně zbytečnou odpověď. Snažím se lidi navést, aby mi přečetli nějakou hlášku, informaci, pokud ji vidí, nebo zkusili přesně popsat jak se problém projevuje. Kolikrát mám pocit, že bych naučil spíše prase létat, než BFU alespoň rámcově popsat problém. Většina BFU je asi přesvědčena o tom, že kromě nadlidských znalostí z oblasti IT také disponujeme nadpřirozenými schopnostmi jako věštectví a podobně. Ne vážení, nedisponujeme :)
Nechci BFU, tedy běžné uživatele urážet, to ne. Já rozumím počítačům, oni jsou zase třeba dobří účetní, doktoři, řemeslníci, a podobně.
Ale když budu volat instalatérovi, majíc problém spadající do jeho oblasti působnosti, také mu neřeknu "Mi tu teče voda, z tamtoho.". Lékaři, ke kterému jdu se zdravotním problémem, také neřeknu "Mi něco bolí." s tím, že dál absolutně nebudu schopen popsat kde a jak mě co bolí, co mám za potíže, atd. Už mi alespoň trošku rozumíte, vážení BFU?
Další věcí je absolutní nepřipravenost na rozhovor. Pokud volám na technickou podporu, s tím, že ten dotyčný na telefonu mě, a ani můj počítač, nezná, v životě ani jednoho z nás neviděl (a díkybohu ani neuvidí), měl bych očekávat, že se bude ptát. Nejen na můj problém, ale i na okolnosti. Nejspíš na informace o daném počítači, na kterém se problém vyskytuje, že? A pokud daný BFU informace o SVÉM počítači neví, a není schopen si je zjistit, zdržuje daného pracovníka technické podpory, zdržuje sebe, a zbytečně je stresován tím, že se daný IT snaží tyto informace na dálku zjistit.
Dalším problémem je VELKÁ počítačová negramotnost. Než jsem do této práce nastoupil, naivně jsem si myslel, že Češi jsou, co se týká práce s počítačem, docela vzdělaní. Není tomu tak. Hlavně starší generace jsou typičtí "clicking monkey". Tzn., vědí kde kliknout, co napsat, kde to vypnout, toť vše. Znovu opakuji, chápu je, počítač je ve většině případů jejich nepřítel, a prchají od něj co nejdál kdykoliv mohou.
Ale zase na druhou stranu, pokud s něčím pracuji třeba 5 let, i nechtěně se o tom leccos dozvím, občas kliknu sem nebo sem, něco to udělá, mě se to chtě nechtě uloží do mozku. Nevím, možná fungují jinak. Každopádně, pokud s něčím musím pracovat, a evidentně s tím neumím, vždy je možnost se doučit/přiučit - máme internet, návody, máme známé, kteří se vyznají a umějí vysvětlit, máme rekvalifikační kurzy atd. - muselo by se jen chtít, že? :)
Ovšem na stejný problém narážím často i u osob mladších, často asistentky/sekretářky odhadem 20-25, tedy mladí lidé, kteří už se odmlada s počítači chtě nechtě setkávají. Opět tu chybí i základní návyky a znalosti.
Ale zpět obecně k BFU; často jsem častován nenávistnými frázemi typu "Na to se mě neptejte, nejsem žádný programátor/IT!" a jejich variacemi (kolikrát to vysloveně plivou jak největší urážku), při úplně triviálních dotazech. Ptám se většinou na věci typu "Vidíte v levé horní části okna menu?" (FF, IE), "Jak vypadá ta ikonka, kterou mačkáte, když jdete na internet, co je pod ní napsáno?", chci aby se koukli na lištu, na plochu, do Start menu, nebo prostě jen aby četli nebo říkali co vidí.
Ne, milí BFU, opravdu nejste programátoři ani IT, to můžu potvrdit ;) Bohužel nejste ani "uživatelé", protože neznáte kolikrát ani naprosté základy, bez kterých se s počítačem snad ani nedá pracovat (evidentně dá :D). Lidé neumí kopírovat text, neví co je prohlížeč, neumí ani základy práce s ním, často ani netuší, že se počítač dá restartovat, a ne jen vypnout, že pokud chtějí používat nějaký program, nestačí ho jen stáhnout, ale musí se i nainstalovat a podobně.
Docela vtipní jsou také uživatelé s Macy nebo Linuxem - většina z nich dobrovolně přešla, na tom systému bývají i třeba několik měsíců, a opět neznají ani ty základy - často jsou horší jak uživatelé s Windows.
Velkým problémem jsou uživatelé, kteří jsou přesvědčeni o své bezchybosti, jsou dokonalí, nechybují, nedělají překlepy, nezapomínají. Tito uživatelé se s vámi hádají do krve, že oni špatně přihlašovací údaje nepíší, že oni si heslo neměnili, a že pokud je něco špatně, je chyba v systému. Argumentu, že pokud je tedy chyba v systému, tak proč oni jsou ti jediní, kdo mají problém, se vysmějí. Zajímaví jsou také uživatelé, kteří vlastnostmi svého systému neodpovídají dnešním standardům. Systémy jako Windows 2000, Windows XP starší jak se Service Packem 3 (zažil jsem i exoty, kteří neměli ani jedničku :D), IE6, Mozilla Firefox v prehistorické verzi 1.něco, a podobně. Neaktualizované systémy, vypnuté automatické aktualizace, a podobně. A samozřejmě, špatný jsem já, když oni nemají postaráno o svůj počítač (nenesu za jejich počítač zodpovědnost, nemám ho ve správě, tedy jejich problém). Informaci, že o počítač musí být alespoň jednou za čas trošku pečováno, stejně jako třeba s autem jezdí alespoň jednou za čas do servisu, odpálkují tím, že jim to dodneška fungovalo, a že nehodlají nic měnit, že je to nezajímá, a podobně. Fajn, mě taky ne, v tom případě jim řeknu, že já jim informaci podal, jak s ní naloží a zda se o svůj počítač postarají je čistě jejich věc :)
Relativně vtipné také je, když vám někdo zavolá, že před půl rokem se mu objevil problém, a že by ho teda chtěl vyřešit... :D
Ještě lepší jsou ti, kteří zavolají, a šílí, že jim něco nefunguje, a že TEĎ HNED potřebují něco poslat/zařídit, a že jestli jim to hned nebude fungovat, tak jim zaplatíme škodu, budou si stěžovat, a podobně ... většinou ten problém nemají pár minut, hodinu, den, ale třeba týden, měsíc a podobně, navíc tu danou věc neřeší včas, ale na poslední chvíli. Tedy jejich neschopnost, jejich lajdáctví, jejich průser :)
A zvlášť zajímavou kapitolou jsou "neurvalci". Většinou bez pozdravu, bez představení jste seřváni, často docela vulgárně, proč to nefunguje atd. V drtivé většině případů je chyba na straně uživatele. Nicméně, zachováte klid, snažíte se pomoci/poradit, ale uživatel neposlouchá, nespolupracuje, nepustí vás ke slovu, často je pořád, nebo ještě více vulgární. S takovými to řeším jednoduše, klidným hlasem ho varuji, že tímto stylem spolu komunikaci nepovedeme, a že pokud nepřestane, tak rozhovor ukončím (často mě ani přes ten jeho řev neslyší :) ), dám mu tak deset vteřin, a pak zavěšuji :) Kolikrát se mi stalo, že jsem toho dotyčného měl na telefonu za chvíli znovu (náhodou ho to zase směrovalo na mě), a že se choval úplně stejně - opět jsem ho po varování zavěsil :) Většina lidí se po varování naštěstí uklidní, někdy i omluví.
Volající by si měli uvědomit, že ti technici na druhé straně nejsou jejich sluhové, nejsou nějaké nižší bytosti, naopak, oni jsou ti, kdo jsou na koni, a kteří mohou rychle pomoci, nebo to tomu dotyčnému dát pěkně sežrat :) To, že jsme monitorováni, neznamená, že nemáme prostor dotyčnému dát jeho nepřístojné chování pěkně sežrat. Po dlouhé době na této pozici se naučíte oplácet dotyčnému jeho nepříjemné chování, aniž by bylo dle záznamu cokoliv prokazatelné, naopak, dle záznamu jste slušní, milí, a snažíte se maximálně volajícímu pomoci :)
Samozřejmě, a to mluvím hlavně za sebe, ale i za spousty lidí na podobných pozicích, které znám, nikdy nejsem na volajícího zlý/nepříjemný bezdůvodně. Rád vyřeším hovor v klidu, pohodě, člověku rád poradím, opravdu se i přetrhnu, abych mu pomohl, často nad rámec svých povinností. Ovšem pokud se ten druhý chová slušně a spolupracuje. Každý raději řeší věci v klidu, a v dobrém, než naopak, no ne? :)
I když je často volající totálně neprůstřelný, neschopný, přesto zatnu zuby a snažím se dál.
Ano, někdy zníme monotónně, znuděně, nebo i lehce nepříjemně, to je pravda. Převážně si za to může daný uživatel sám, a věřte, občas je opravdu těžké zůstat v klidu... i po dlouhé době v takovéto pozici vás dokáží lidé vytočit ;)
Jsme také jenom lidé, občas máme slabší chvilku, občas je toho moc (když je špička, a jde jeden hovor za druhým), někdy máme práce nad hlavu, často i hromady práce přidružené k tech. podpoře, občas jsme unavení, nemocní, a tak dále. Ne, to není důvod pro horší služby, nepříjemné chování, hádky, nebo nedejbože nadávky. Vždy musíme udržovat určité dekorum, standard, jsou věci které prostě nesmíme.
Volající by si měl uvědomit, že jsme tam od toho, aby jsme mu pomohli, že mu rádi pomůžeme, protože to spousta z nás bere trochu i jako poslání. A měl by se snažit nám s tím také pomoci, spolupracovat, chovat se slušně, a nedělat potíže - pak je ten hovor pro obě strany vždy příjemnější :)
Abych jen nenadával, musím říct, že s většinou volajících proběhne hovor úplně v pohodě, klidu, vyřešíme, občas je i sranda, někdy i chvilka pro nezávazný pokec (dlouhá restart, stahování). Většinou není nutné být nepříjemný, volající jsou naprosto v pohodě, spolupracují, snaží se co nejvíce pomoci při řešení problému. A tak to má být.
Vždy se snažím být k volajícím milý, použít trošku "kamarádský" přístup (řada lidí je z nás nervozní, bojí se nás, a tak :D).
Lidé často děkují, chválí nás, párkrát se mi stalo, že si i dotyčný vyžádá e-mail, na který chce napsat, a jmenovitě mě tam pochválit za skvělou práci - nebudu lhát, potěší to, a člověku to dá hned větší chuť do práce ;)
A naopak, případ, kdy si chtěl na mě daný volající jmenovitě stěžovat, se mi nestal už ani nepomatuji ;)
Největší odměnou je pro mě komunikovat s někým jiným z IT, kdy nevysvětluji detaily, základy, prostě řeknu řešení, druhá strana poděkuje, rozloučíme se a hotovo :)

Takže milí BFU, buďte na své technické "podporáky" milí, hodní, jasně definujte problém, a mějte základní přehled o svém hardwaru a softwaru. Mluvte stručně a k věci. My se vám za to odvděčíme též milým chováním, a rychlou a jasnou odpovědí :o)

Na závěr - asi jste zaznamenali, že jsem nezmínil kde pracuji, čemu přesně dělám technickou podporu, žádné detaily - ano, to je účel, nemám potřebu sdělovat kde pracuji a co přesně dělám :)

Film "Světová invaze"

Dnes jsem byl v kině na filmu "Světová invaze", který na ČSFD v komentářích zrovna moc nechválili. Udělal jsem ovšem jako vždy dobře, že jsem "rádobyodborníkům" z ČSFD nevěřil, a raději si udělal vlastní názor. Většina lidí se tam o něm totiž vyjadřuje dost nelichotivě. Ovšem, který inteligentní člověk jde na akční sci-fi Béčko s tím, že zažije nějaký velký kulturní prožitek, nebo že ten film bude nějak vybočovat z množiny podobných filmů?
Ale teď už k samotnému filmu - mě se film líbil. Splnil nejen to, co jsem od něj čekal, ale ještě přidal bonus navíc.
Ti, kteří film ještě neviděli, a nemají rádi, když ví o ději filmu něco víc, nechť raději nečtou dále.
Film je o tom, jak mimozemšťani napadnou naši Zemi, a jak proti nim bojují vojáci. Takže jsem čekal vojáky, ufony, boj, střelbu a výbuchy. Nicméně, film přinesl daleko více, totiž dle mého názoru více než reálné ztvárnění války. Jen si místo ufonů představte lidi, a téměř máte dokument o kterémkoliv ozbrojeném konfliktu.
Film začíná tím, čím začíná každý nečekaný útok - totiž totálním zmatkem a nedostatkem informací. Nejdříve se ví, že na Zemi dopadnou meteority, nicméně okolnosti naznačují, že to nebudou obyčejné meteority, protože se objevily nečekaně, padají cíleně na určitá místa, vždy do moře, a před dopadem brzdí. Pak se zjistí, že to vlastně byli přistávající ufoni, a začne mela. Jelikož je to americký film, tak se odehrává jak jinak než v USA, konkrétně v Los Angeles a okolí - o zbytku světa tam jsou jen sem tam nepatrné zmíňky.
Film se nese trošku v duchu "District 9" a hlavně filmu "Cloverfield/Monstrum", a také má hodně společného s filmem "Černý jestřáb sestřelen". Časté jsou záběry jakoby ruční kamerou, to celkově dost zlepšuje prožitek z filmu. Tyto záběry se vyskytují hlavně na začátku, kdy se s jednou jednotkou vydáme bránit jim určenou oblast, a zachránit civilisty, kteří uvízli v oblasti bojů - která má být srovnána se zemí bombardováním.
Osobně na mě tahle část udělala asi největší dojem, protože to opravdu vypadalo jako reálný konflikt - špatná viditelnost (teď nevím jestli to byl prach, vodní páry, nebo oboje), oblast, kde nevíte, kde se vyskytuje nepřítel, a celková nervozita a nejistota, a ve chvíli prvního střetu totální dezorientovanost a zmatenot vojáků, kteří nevědí, odkud se na ně nepřítel útočí.
Dost jsem v tomto filmu ocenil to, že vojáci jsou opravdu lidé, a ne terminátoři. Ač profíci, tak se jako každý jiný člověk bojí, jsou nervózní, panikaří (několik jedinců, ne všichni samozřejmě :) ), jsou zraňováni, zabíjeni, dochází jim munice (dost často, jak by také ne, když pořád střílí), výbuch s nimi hodí o zem, atd. Asi největší realističnost, jakou jsem kdy ve filmu viděl.
Stejně tak jejich chování vypadá lépe, než v ostatních filmech - kryjí se, jeden druhému pomáhají, starají se o raněné, nedělají hlouposti atd.
V celém filmu jsem jako fanda do military nezaznamenal nějaké větší nebo častější "faily", za což jsem byl neskonale rád. Film je co se týká realističnosti ještě o kus výše, než již zmíněný "Černý jestřáb sestřelen" - tedy realističnosti ohledně vojáků, ne realističnosti ohledně námětu, protože to je samozřejmě těžká sci-fi :)
Nepřátele ze začátku uvidíte velice málo, vždy jakoby "mimochodem" (podobnost s také již zmíněným filmem "Monstrum"), poté už se vyskytují více, jsou více vidět, nicméně ne zas tolik detailně, aby jste si je mohli spolehlivě "okouknout".
Oceňuji také to, že se v průběhu filmu hlavní hrdinové (tedy banda vojáků a civilistů) najdou téměř mrtvého nepřítele, a snaží se zjistit, kde je jeho slabé místo, protože do té doby jejich boj moc účinný nebyl. On sice není moc účinný ani poté, ale alespoň už pak ví, kde zhruba mají nepřátelé citlivé místo.
Zde se opět ukazuje obrovská převaha útočníka, a nedostatečná bojová síla lidí, kdy jednotku pár nepřátel likvidují docela dlouho, a téměř při tom všichni zemřou.
Bojové sekvence jsou udělány perfektně, všude lítají kulky, všude to vybuchuje, akce jak má být (ale zároveň nejsou např. výbuchy přehnané, jak někdy bývají). A právě o akci tenhle film je. Pokud nemáte rádi akci, vojáky, ufony, trošku tajemna a sem tam nějakou drobnou lekačku, rovnou říkám, na tento film nechoďte. Ostatním ho naopak doporučuji. Hlavně fandům military, ti budou slintat blahem jako já :)
Zajímavé také je, že ač jsou nepřátelé jakási kombinace robotů a biologických bytostí, a používají i roboty a bezpilotní drony, mají pravděpodobně náturu podobnou lidem - pokud mohou, zachraňují své zraněné a odtahávají je z dosahu palby, stejně jako to mají ve zvyku lidé. Zároveň umějí improvizovat, mají určitou taktiku, a jsou schopni velice přesně detekovat a likvidovat nepřátelé - tedy nás, např. za pomoci rádiového vysílání, mobilů, atd.
O nepříteli se vlastně téměř nic nedozvíme, zůstane pro nás velkou neznámou, proto ani nevíme, co jsou vlastně zač. Dozvíme se o nich jen pár drobností, a také to, že na naši planetu přišli zřejmě kvůli vodě, která pohání jejich stroje, a nejspíše ji i potřebují k životu. Pravděpodobně i proto prováděli výsadek do vody a pokud možno se okolo vody zdržovali, s tím, že pak teprve postupovali do vnitrozemí.
Film končí tím, že se našich pár přeživších hrdinů po úspěšném útoku na slabé místo nepřítele, a tedy velkém zvratu v tomto konfliktu s nadšením vrhá do další bitvy - konec, který se asi dal čekat, a který filmu neuškodí.
Ač jsem toho prozradil dost, neřekl jsem zdaleka všechno, na film jsem se zaměřil spíše z jedné strany, takže i pokud jste film neviděli, a zaujal vás, jděte na něj :)

Jak jsem ochutnal MRE :)

(Článek píši průběžně, popisuji co a jak jsem otevřel a kde co našel, takže sám nevím, jak se článek bude vyvíjet, ale podle mě je to takhle lepší, psát to přímo v tu chvíli, člověk je pln dojmů a hned může všechno zapsat a okomentovat:) )

MRE, neboli Meal, Ready-to-Eat, je balíček jídla, speciálně zabaleného tak, aby odolávalo vlhkosti a dalším nepříznivým vlivům, prostě a jednoduše, když krabici MRE dávek schováte někam do sklepa, za rok budou pořád použitelné :) Všude se píše, že je to dávka pro jednu osobu na den, v případě potřeby i na dva dny, pokud je nouze. Ovšem na balíčcích s jídlem vevnitř, je naopak napsáno, že voják v bitevním poli potřebuje tři jídla denně, počítají tam kalorie atd., z čehož by vycházela optimální spotřeba 2-3 balíčků MRE - pokud by jich ovšem byl dostatek, nebo dokonce nadbytek :)
Balíček je zabalen v jakémsi igelito-gumovém obalu, a ten když otevřete/rozříznete, najdete v něm hromadu věcí. Obsah každé dávky se nějak liší (to asi aby se vojáci měli alespoň na co těšit :) ), ale vždy obsahuje hlavní jídlo+ přípravek pro chemické ohřátí (není potřeba vařič nebo tak, stačí jen MRE a troška vody!!!), pak obsahuje nějakou tyčinku, toast s pomazánkou, džus, nebo kapučíno v prášku, bonbony, ubrousek na utření, lžičku, sůl, a hromady dalších drobností.
Vše je ještě vždy zabaleno zvlášť, velice pečlivě a opravdu odolně, radost pohledět. Nejlepší jsou ale ovšem informace, rozpisy nutričních hodnot, rady co a jak dělat.... k tomu ještě takový zvlášťní odér, balíček je zřejmě balen ještě v ochranné atmosféře... Člověk si připadá jak voják, ještě pro autentičnost sedět někde v díře a nad hlavou slyšet lítat kulky :D Popravdě, radši to nejíst a kochat se, ale to nejde, schválně jsem větší část dne nejedl, abych poznal, jak moc mě to nasytí.
Mimochodem existují i vegetrariánské varianty (tzn. nějaké těstoviny apod.).
Já měl zrovna "Menu 5", což je "Grilled Chicken Breast", po rozbalení jsem našel balíček čehosi kuřecího, zabalený ještě v papírovém obalu, dále v papíru zabalené cosi, co se jmenuje "CORNBREAD STUFFING", ani nevím co to je, ale později to zjistím:), pak tam byla sýrová pomazánka s Jalapenos, kus jakéhosi toastu - "WHEAT SNACK BREAD".
Posledně zmíněné, tedy pomazánku a toast zrovna jím, chutná to velice dobře, jen to má vše trošku zvláštní konzistenci, pomazánka je jakoby "tahací", a hodně drží při sobě, a ten toast je křehký a poddajný, trochu drobivý, ale oboje je výborné - jen je ta pomazánka trošku pálivá :)
Tady je právě výborné, že člověk si MRE rozbalí, sní si, když je chvilka, třeba tyčinku, nebo vezme bonbony, čímž se zaplácne, a to hlavní jídlo si udělá, až bude mít více času. Takže já se teď zaplácnul, a jdeme zkoumat dál :)
Další po ruce jsou bonbony M&M (právě jsem je načal, jsou s oříšky uvnitř a moc dobré :) ), tyčinka, která má na sobě napsáno "CARAMEL APPLE RANGER BAR", plastovou lžičku, "FRENCH VANILLA CAPPUCCINO INSTATNT POWDER" - zaručeně pravé a čerstvé kapučíno :P
Pak jsme tam našel pytlíček se spoustou drobností: zápalky balené v papíru, sůl, "BARBECUE SEASONIG", tedy nějaké koření, vlhký ubrousek na utření (opravdu je přes obal cítit, jak je vlhký a mokrý!), cosi, co vypadá jako obyčejný ubrousek zabalený do malé kostičky, v igelitu zatavené dvě tabletky, vypadajá to jako žvýkačka, popis to nemá žádný, a na závěr "ICED TEA DRINK MIX LEMON FLAVOURED", tedy zaručeně čerstvý a ledový čajík :)
Na závěr jsem si nechal to nejzajímavější, tedy sáček na rozmíchání nápoje v prášku, což až zas tak extra zajímavé není, ale také sáček pro ohřátí stravy, a to za pomoci trošky vody! Sám jsem zvědavý jak to bude fungovat. Jedna věc je o tom číst a druhá je si to vyzkoušet - a ochutnat :)
Takže, pomalu dojídám bonbony, a chystám se si ohřát hlavní chod :) Princip je jednoduchý, a je ještě názorně s obrázky, opravdu jak pro blbce popsán na tom "vařicím" balíčku. Vezme se papírová krabička, vyndá se z ní jídlo v pytlíku, dá se do "vařicího" pytlíku, kde je i ohřívač, přileje se trošička vody, pytlík se zavře, a strčí se to vše zpátky do krabičky papírové, počká se 10 až 15 minut, a pak se jí. Takže jdeme vařit...
Samozřejmě jsem to lehce přes čáru přelil, ač tam výslovně opakují, že se to přelít nemá:), a je pak docela problém ten pytlík zabalit a uklidit do krabičky, protože začne během vteřiny docela pálit :) Ale zadařilo se, pytlík je skoro celý v krabičce, kouká jen vršek, a z toho se kouří, a celá krabička fakt "fajruje" :) Pytlík se trošku nafoukl, ale to proto, že se tam samozřejmě vyvíjejí plyny, pára a tak, a nedaří se jim tak snadno unikat. Faktem je, že to jídlo bude opravu vařící, dáme mu ještě necelejch deset minut, a jdem na to :)
... nebo že bych zatím ochutnal karamelovo-jablečnou tyčinku?;) Tak jo, přemluvili jste mě... :D
Tyčinka vypadá na pohled zvláštně, je opět podobně drobivá jako toast, a voní tak nějak divně, nicméně je dobrá :)
Ještě jsem zapomněl dodat, že snad v každém balíčku je ještě další pytlíček, na kterém je naznačeno, že není k jídlu, nejspíše to je takové to, co do sebe natáhne vlhkost, kdyby se tam náhodou dostala.
Dojídám tyčinku, mezitím jsem vyndal pytlík s jídlem z toho "vařicího", a musím uznat, že to maso je opravdu horké... teď ho nějak zkusím dostat ven, a samozřejmě si spálit pusu :D
Wow, jen co jsem rozřízl pytlík, vyvalila se na mě nečekaně lahodná vůně.... vypadá to, a chutná to hůř, jak voní, ale jíst se to dá, a ač je to jen kousek, malej kousek masa, je to i docela vydatný...dodanou plastovou lžičkou se to dá docela v pohodě jíst krásně přímo z pytliku.
Žádný gurmánsský zážitek to sice nebyl, ale dalo se to, a jsem jak po večeři... teď ochutnám ten "CORNBREAD STUFFING"... no, je to zabalený stejně jako to kuře, tedy nejdřív papírová krabička, a pak zavařený v pytlíku, ale "vařit" o už těžkom můžu, není už v čem :) Takže se to musí jíst tak jak to je.... aha, takže ne, ono se to do toho ohřívače mělo asi dát oboje :) Což už je fuk, jíst se to musí dát i tak, je to nějaká kaše či co... zvláštní konzistence, dle slovníku to má být kukuřičný chléb, tak uvidíme... :) Mno, chuť opravdu zvláštní... ale dá se, a kdybych byl opravdu hladovej, tak bych si ještě chrochtal :) Pořád přemýšlím, jak to mělo být s tím ohříváním... v tom pytlíku se to musí vrátit zase do krabičky papírový, aby se to zahřálo, takže kuře i ten tekutej chleba bych tam najednou nedal, a tedy, ohřejvá se prostě kuře, a chleba se jí tak jak je a hotovo :) Nebo je tu ta možnost, ohřát si maso, a pak tam hned, dokud to ještě topí, strčit na chvíli chleba.
Zatímco zobu chleba, napadlo, mě, že bych si dal něco k pití, takže to asi vidím na ice tea ;) Vezmu pytlík na nápoj, vezmu čajový koncentrát, a jdeme na to.
Odměřil jsem 6 oz dle rysky vody, a přidal čaj... okamžitě se to změnilo na barvu čaje, ale jakože opravdu solidního čaje....i docela dobře voní, ale ta chuť no, ledové čaje z flašky z krámu jsou lepší ;) Nicméně, v určitých situacích bych za něco takového, ještě když bych si ten čaj ohřál, klidně i zabíjel :)
Pytlík na tvorbu nápoje se samozřejmě dá vypláchnout trošičkou vody, a ještě bych v něm mohl udělat to kapučíno - díky ryskám člověk přesně ví, kolik vody má nalejt, a protože má ten pytlík nahoře zavírátko, dobře se to i míchá.
Možností je samozřejmě použít ten ohřívací pytlík i zde, a ten čaj/kapučíno si přihřát, nebo teda sehnat teplou vodu a zalejt to rovnou teplou.
Nicméně bych to viděl tak, že dopiju čaj, donutím se dojíst ten zvláštní chleba, a půjdu spát, a kapučíno a zbytek si nechám na někdy jindy :)
.... no, stejně jsem neodolal, a po chlebu našal ty "tabletky", které vypadaly jako žvýkačky... no, žvýkačky to jsou, ale mají sakra divnou příchuť :)

No, po dnešních zkušenostech to vidím tak, že si doma budu držet pár MRE pro strýčka příhodu, a asi si je budu brát na akce, protože to je jednak stylové, a jednak to perfektně dotvoří atmosféru :)
Jen mě tak napadá, jestli bych tu jednu dávku nenacpal do vesty, ale dle velikosti asi ne... každopádně to nezkusim, dokud si nekoupim novou, ale co odhaduji podle velikosti pytliku, bude to potřeba nacpat do batohu :)
Ale popravdě, muset to jíst denně, tak bych to za čas nesnášel stejně, jako většina vojáků z povolání, která je musí jíst skoro denně :)

Film 2012

Abych završil můj příspěvkovo-filmový maraton, hodím sem pár znaků o filmu 2012, který jsem navštívíl před nedávnou dobou.
Tento film jsme si jako velký přívrženec katastrofických filmů (Den poté a podobně) nemohl nechat ujít.
Na film jsme šel s tím, že uvidím dechberoucí efekty, že uvudím to, co se teoreticky možná stane, ale rohodně jsme nečekal nějaký úžasný příběh.
A přesně takové to také bylo. Perfektní efekty, u kterých mě chvilkama až mrazilo v zádech, průměrný očekávatelný příběh, a co mě nejvíce štvalo, opět typická americká klišé. Obyčejné vrtulové letadlo, které stihne podletět padající mrakodrap, chlap, který i s karavanem zapadne do díry v zemi, pak s eminutu nic neděje, a on vyleze, průjezd autem hroutícím se mrakodrapem, a podobně... nebýt těchto kravin, bavil jsem se o trochu více.
Samozřejmostí byla trošku humoru (i černého), a na konci takové menší poznání, že bude něco jiného, než se očekávalo :) Když řeknu, že loď nemusí být jen kosmická, tak těm, co to neviděli zkazím lehce zážitek, takže to říkat nebudu ;) :D
Když to shrnu, šel jsem na skvělé efekty, a odešel jsme více než spokojen, vše ostatní bylo druhořadé :)

Zombieland

Dnes, respektive včera jsem byl v kině na filmu Zombieland, na který jsem se nechal de facto ukecat kamarádem, který pak stejně nešel, tak jsem šel sám, čekajíce nic moc příběh se zombie tématikou, u kterého se trošku zasměju :)

Nicméně film mě příjemně překvapil, až na pár slabších scének byl velice dobrý :) Jak jsme již psal, a jak ostatně vyplývá z názvu, jedná se o film se zombie tématikou, takové filmy mám rád, a jsem vděčný, že někdo udělal film, který se na tento potenciální konec světa kouká trošku jinak, než filmy jako "Úsvit mrtvých", a "28 dní/týdnů poté". Totiž, s velkou dávkou ironie a vtipu. Logicky, potom co se člověk probere z šoku, co že se to stalo se světem, spadne do určitého stereotypu, a začne si všechno ironizovat, a samozřejmě si hledat nějaký cíl. A o tom je přesně tento film, kdy se setká skupinka lidí, které osud svede dohromady, a ač mají různé cíle, tak nakonec poznají, že jediným správným řešením je zůstat spolu (takový konec se dá ostatně předpokládat, ale není to na škodu).
U filmu se člověk pobaví, prožije si hezký příběh, a ostatně více se od tohoto filmu ani očekávat nedá.
Mě navíc učarovala postava, kterou hraje Emma Stone, takže já si ten film užil o to víc.
Navíc jsem si jako bonus prožil při cestě domů takový malý vlastní zombie příběh, protože samozřejmě, jak jinak, moje přebujelá fantazie mi nedala pokoj. Takže jsem si při cestě metrem říkal "co kdyby", a "co bych teď zrovna dělal...", no prostě já měl z filmu hnedle dvojitý zážitek :)
Takže jsem se pobavil, zasmál, a měl hezký zážitek, což je přesně to, co od filmu čekám :)